Exkursion Dresden

Studenti semilského gymnázia v Drážďanech

Dne 6. 5. 2016 vyrazili studenti semilského gymnázia na celodenní exkurzi do Drážďan. Cílem této cesty byla návštěva zajímavých míst v Drážďanech a poznání dalších krás Saska. Chtěli jsme také vyzkoušet komunikaci s rodilými mluvčími, která v běžných hodinách němčiny není možná. Náš plán byl opravdu nabitý a já se Vám ho pokusím alespoň ve zkratce vylíčit.

V 8 hodin jsme vyjeli od našeho gymnázia směr Děčín a Bad Schandau. Záměrně jsme volili delší cestu, abychom mohli obdivovat překrásnou krajinu Saského Švýcarska. Po překročení českoněmeckých hranic začalo naše poznávání. Nejprve jsme se seznámili s pevností saských kurfiřtů  Festung Königstein. Na ní je pozoruhodné, že za svou existenci byla dobita pouze jednou, a to kominíkem, který její mohutné zdi s pomocí lana přelezl. Jinak nikdy dobita nebyla. Dále jsme ve městě Pirna míjeli jediné českoněmecké gymnázium v Německu, na němž už studovalo několik studentů z naší školy. Cestou jsme se dozvěděli i další zajímavosti o místech, která leží dále po proudu Labe. Například o Míšni s jeho světoznámou výrobou porcelánu nebo o zámku Schloss Moritzburg, nám všem dobře známého z pohádky Tři oříšky pro Popelku.

 A poté se již před námi otevřelo panorama Drážďan.„Elbflorenz“(Florencie na Labi) - tak se Drážďanům přezdívá. A opravdu, Drážďany jsou nádherné město rozprostírající se na obou březích mohutného Labe. Jsou plné upravených parků, historických budov a kovbojů. Ano, jistěže. Vždyť právě tento víkend tady probíhal westernový festival na počest spisovatele Karla Maye. A právě jeho muzeum bylo naší první zastávkou, při které jsme vzpomenuli nedávné úmrtí představitele Vinnetoua, francouzského herce Pierra Brice. Kousek filmu, v němž hrál hlavní roli, jsme si také pro připomenutí pustili v autobusu. V muzeu a přilehlé zahradě jsme si prohlédli poutavou expozici -        o indiány, kovboje a bandity tu nouze opravdu nebyla. Navštívili jsme i Vilu Shatterhand, kde jsme mohli nahlédnout do knihovny, pracovny a obývacího pokoje Karla Maye.

Dalším bodem našeho plánu byla prohlídka historického jádra města, které nás naprosto uchvátilo.  Nejprve jsme stanuli na nádvoří Zwingru. Jedná se o obrovský komplex převážně barokních budov, který v sobě ukrývá nesmírné cennosti, jako například „Galerii starých mistrů“, v níž  je uložen druhý nejznámější obraz na světě, a to „Sixtinská Madona“ od Raffaela Santiho. V dalších budovách jsou všemožná muzea, například Sbírka porcelánu a Matematicko-fyzikální salón. Hned za Zwingrem se nachází Semperoper (Semperova opera), pojmenovaná po jejím staviteli, Hofkirche, Residenzschloss a další významné budovy. Ke každé budově nám naši profesoři něco řekli a my jen obdivovali tu nádheru. Samozřejmě jsme nevynechali ani další významné památky. Například protestantský kostel Frauenkirche, jehož ruina byla po vybombardování na konci 2. světové války 60 let ponechána jako památník proti válce, a který byl obnoven až v roce 2005. Obdivovali jsme také Fürstenzug -mozaiku z porcelánových kachlí dlouhou 102 m. Společnou procházku Starým městem (Altstadt) jsme zakončili na náměstí Altmarkt, kterému vévodí  Kreuzkirche se zlatým křížem na věži.

Co by to ale bylo za výlet do Drážďan bez nakupování, ať už v obchodních střediscích nebo na pověstném trhu na Altmarktu, kde se v době adventu koná vyhlášený Striezelmarkt. Po náročné prohlídce historického jádra Drážďan jsme dostali vytoužený rozchod. Ale! Podmínkou rozchodu bylo, že se do Muzea hygieny dostaneme sami. My samozřejmě souhlasili. Utvořili jsme si skupinky a hurá do víru obchodů na Prager Straße. Snad všichni jsme si něco koupili. Oblečení suvenýry, boty a podobně. No jo, ale jak se dostat do toho muzea? Bylo to velmi prosté, prostě jsme se museli zeptat. Museli jsme na kolemjdoucí promluvit, ale hlavně rozumět odpovědi. A to už bylo panečku náročné. Když jsme dorazili s menším zpožděním k muzeu, pochopili jsme, že to byl celou dobu od profesorů promyšlený plán. Zkrátka chtěli, abychom museli mluvit, a to tak, že budeme chtít mluvit sami od sebe.

A co Hygiene-Museum? Jedna velká interaktivní encyklopedie v jedné budově. Dozvěděli jsme se tolik věcí, že kdybych Vám je tu měl všechny vypsat, tak tu budeme ještě týden. Prošli jsme sedmi naučnými okruhy s názvy: Krása a pokožka, Pohyb, Myšlení, Sexualita, Jídlo a pití, Život a umírání a nakonec jsme měli možnost vidět jedinečného skleněného člověka – der Gläserne Mensch. Už jenom z autobusu jsme potom pohlédli na ekologickou automobilku  VW - Gläserne Manufaktur.

Úplně vyčerpaní, ale nabytí spoustou nádherných dojmů, jsme se vraceli hornolužickým krajem kolem Budyšína zpět domů. Byl to nádherný den využitý do poslední minuty. Velice děkujeme oběma pedagogům, panu PhDr. Jindřichu Vojtovi a paní Mgr. Stanislavě Vojtové. To oni celý tento výlet zorganizovali a připravili do posledního detailu - včetně dokumentárních filmů v autobusu a pracovních listů k doplňování poznámek. Dali si s tím moc práce a my jim za to velmi děkujeme a těšíme se na další zážitky.

                                 za studenty Štěpán Strnad, 1.ročník